Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mých 50 odstínů šedi

14. 10. 2016 9:00:00
Předem se omlouvám, že nenaplním lechtivá očekávání čtenářek a čtenářů těšících se na pikantnosti z naší ložnice. Nemusíte se ani strachovat, že by mi zrak zhoršoval zákal. Dokonce ani nejde o depresi, halící vše do šedivého hávu.

Opak je pravdou. Jde o MINIMÁLNĚ padesát odstínů šedi, které mě s nástupem podzimu čím dál tím dříve obklopují během mých podvečerních výběhů.

Já totiž opět běhám. Ještě přesněji, my běháme i s panem Stárkem. Naštěstí ale běháme každý zvlášť. Naštěstí proto, že míra naší zdatnosti, zkušenosti a potažmo výkonnosti je jinde a tudíž si běháme každý zvlášť. Tedy ono by to ani jinak nešlo s ohledem na nutnost hlídat naše batole, ale zjišťuji, že i kdyby to šlo, nechtěla bych to. Běh je totiž, alespoň pro mne, záležitostí soukromá, ba přímo intimní. Jen já, respektive moje tělo poskytující endorfiny mému mozku a trať a vše na ní. Jen já a můj vnitřní boj mezi mými možnostmi a ambicemi. Jen já a čím dál tím chladnější vzduch, mokřejší trať a příroda. Jen já a lidé běhající, procházející se i ti venčící své mazlíčky. Jen já a zvěř křižující mou trasu přede mnou. Ještě jsem nepřišla na to, zda mi tím zvířátka prokazují čest jako „už jsi naše kámoška“ anebo hluboké opovržení „něco tak pomalu se pohybující a funící nás nemůže ohrozit“. No s ohledem na to, že jim zpravidla vidím záda, bych to viděla spíše na to druhé, ale i tak je to prima.

Vzhledem ke svým fyzickým omezením (no prostě mám nadváhu, roky a pár zdravotních indispozic) běhám pomalu a opatrně. Běhám opatrně, vnímám své tělo a okolí. Běhám pomalu, pozvolna si troufám dále a do kopečků. Nedávno bouřka vyvrátila strom, a tak se moje trať, cesta kolem rybníka, ze dne na den změnila v překážkovou.

Užívám si každého výběhu. Doslova na vlastní kůži vnímám všechny typy počasí i jeho vrtochů, baví mě sledovat koloběh života flory a fauny v „mém rajónu“.

Vlastně, jsem si dost jistá, že tak jako v knize se stejným názvem, jde o vášeň. Možná namítnete, a budete mít pravdu, že jde i o určitou dávku masochismu. Tenhle typ vášně často provází bolest a vlastně i radost z bolesti. Dochází i na závislost. Jakmile se zakousnete, chcete pořád víc a častěji. A nedáte pokoj, dokud svou dávku nedostanete. A když jí nedostanete, jste nepříjemní. Primárně na sebe, ale i na okolí.

Nejvyšší dávku nadšení, ba přímo extáze pociťuji, když se, s téměř desítkou kilometrů v nohách, blížím k cíli. Tou dobou se pestrá paleta, předtím sluncem prozářených, podzimních barev, postupně mění ve stejně širokou škálu odstínů šedi. Vidím šedou veselou i smutnou, světélkující i temnou, plyšově teplou i mrazivě ledovou, mazlivou i strašidelnou. A dokonce, jak se kombinuje s pohybem mým i listí na stromech, přechází jedna ve druhou.

Skoro se mi ani nechce zapnout světlo. To abych to kouzlo, kombinované trochu se strachem, nezrušila.

Už se těším, až zase zítra vyběhnu a užiju si svých padesát odstínů šedi.

Autor: Dagmar Stárková | pátek 14.10.2016 9:00 | karma článku: 16.95 | přečteno: 648x

Další články blogera

Dagmar Stárková

Burky a Burkiny aneb kdo jsi bez viny

Náš národ má další téma k pohoršení. Burkiny, respektive jejich nositelky, dorazily do našich bazénů. Část národa je pohoršena, další zhnuseně řeší, zda se dámy před vstupem do bazénu sprchovaly a další lituje sebe či ony dámy.

11.7.2017 v 12:35 | Karma článku: 18.62 | Přečteno: 1329 | Diskuse

Dagmar Stárková

Jak hluboko lze klesnout aneb top politický bizár

Já vím, že „klesnout“ a „top“ v titulu jsou oxymorónem, ale nemohla jsem si pomoci. Možná je neetické psát o někom, kdo mi nemůže odpovědět. Ale jednak si za to může sám a pak si myslím, že je třeba se vzájemně informovat.

8.7.2017 v 19:49 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 1403 | Diskuse

Dagmar Stárková

Divísek byl přijat do školky. Bez obstrukcí a sprosté šikany

Tak nám vzali benjamínka do školky. Malinko smutním, že vše šíleně uteklo, ale taky už vím, že o tom je životaběh. Že přes veškerou snahu nemám doma šanci dát malému předškoláčkovi vše, co potřebuje a potřebovat bude.

4.6.2017 v 21:23 | Karma článku: 17.01 | Přečteno: 709 | Diskuse

Dagmar Stárková

A když ostatní skočí z mostu, skočíš taky?

Možná tuto hlášku znáte z doby svého dětství, stejně jako já. V naší rodině sloužila jako „Ne, nedostaneš....., nesmíš ...., a je mi jedno, že ostatní mohou....“. Někdy následovalo obšírné vysvětlení, jindy hláška "tak to je správné".

10.5.2017 v 11:22 | Karma článku: 16.25 | Přečteno: 657 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Eva Sádecká

Kdo hledá, najde?

Čekáte na toho pravého? Brouzdáte na seznamkách? Vkládáte úsilí najít vaši druhou polovinu? To, co vám chybí? Toužíte se opět zamilovat?

23.7.2017 v 12:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Helena Vlachová

Vězňům bych mzdy nenavyšovala

Když se někdo ocitne ve vězení, ocitne se tam zaslouženě. Zaslouženě za to, že páchal trestné činy tak dlouho, až musel jít za katr

23.7.2017 v 9:05 | Karma článku: 11.58 | Přečteno: 305 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Rozkaz zněl jasně: žena s koženou brašnou nesmí projet!

Napínavými příběhy se jen hemžím. No, ona je to v podstatě taková mravenčí práce, blogy a zase blogy ... nu tedy dobrá.

23.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 15.76 | Přečteno: 692 | Diskuse

Libuse Palkova

Pro jedny terorista pro jiné hrdina

Generálu Mašínovi byl restituován majetek, četla jsem nedávno. No spíš jeho potomkům, napadne mnohé, jemu už to není nic platné..

23.7.2017 v 7:20 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 674 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Čas táborových letních lásek

Na vnitřek víka sbaleného kufru na tábor si nalepit seznam věcí, přibalit krémy, čepici proti slunci a do seznamu to připsat. Ale žádná holka tam nepřipíše sbalenou tajnou naději, že by se na táboře mohl vyloupnout kluk...a láska

22.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 17.37 | Přečteno: 430 | Diskuse
Počet článků 201 Celková karma 16.33 Průměrná čtenost 1266
Jsem máma 3 dětí na MD. Chci psát o všem, co mne zaujme k zamyšlení, potěší, rozesmutní. Jsem učitelka, ale ráda studuju. Miluji a ctím svého muže, vzhlížím ke svým dětem a tolik, tolik se od nich a pro ně učím.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.