Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divísek byl přijat do školky. Bez obstrukcí a sprosté šikany

4. 06. 2017 21:23:31
Tak nám vzali benjamínka do školky. Malinko smutním, že vše šíleně uteklo, ale taky už vím, že o tom je životaběh. Že přes veškerou snahu nemám doma šanci dát malému předškoláčkovi vše, co potřebuje a potřebovat bude.

Brzy mi končí rodičovská dovolená a našemu chlapečkovi budou 3 roky. Nové informace a dovednosti nasává jako houba a raketovým tempem opanovává území za územím. Najednou mu nestačí kroužky, hřiště ani návštěvy. Vydává se na čím dál tím vzdálenější výpravy a poznává další a další lidi. A když se dostane do hlídáčka či školičky, obdivně zírá na paní učitelky a pod jejich vedením dělá i to, co doma odmítá.

Školka. To slovo se u nás i mezi kamarádkami stejně starých dětí skloňuje už od ledna. Dost jsme se báli, jestli bude náš nejmladší přijat. Jednak pořád pilujeme nočníkování a mluvení a hlavně, narodil se pár hodin za hranou povinnosti školky ho letos přijmout.

Co vám budu povídat. Některé kamarádky neřešily nic jiného a „co uděláme, když...“ se stalo pravidelným tématem našich hovorů. I přes svůj životní fatalismus jsem strávila hromadu bezesných nocí při představách, co podnikneme.

Navíc jsem si troufale vybrala školičku, kde bych měla syna ráda. V centru města, nedaleko od autobusu a vlaku pro případ, že bychom museli povolat prarodiče či sourozence. A přitom se přenádhernou zahradou se spoustou zeleně, prolézaček a jiných vymožeností. A především pak i se skvělou reputací programu a přístupu personálu. A hned vedle stojí základní škola, kde bych také syna později ráda umístila. Ne, já si život neprogramuju, ale jen jsem si to tak nějak vypřála.

Pak jsme nahlédli na stránky města a zjistili, že město znovu ustanovilo spádové oblasti, kam měli jednotliví adepti spadat. Syn, k mému zklamání, spadal jinam. I přesto jsem, dle svého hesla „líná huba holé neštěstí, vyrobila složky (kopie rodného listu a vyplněná a lékařem potvrzená přihláška) dvě a k zápisu se vypravila na obě místa. Do té „správné“ školky a do té mé „vybrané“.

Ač všichni varovali před hotovou invazí maminek malých adeptů, nakonec jsem čekala asi 15 minut před přijetím k paní ředitelce „správné“ školky a 5 minut u té mé vychtěné.

Domluva byla krátká, jasná, příjemná. Oběma paním ředitelkám dodatečně děkuji za příjemné vystupování, nehraný zájem a pohodu, kterou vyzařovaly.

Nebudu vás, milí čtenáři, napínat. Do dvou týdnů mi volala paní ředitelka ze školky „správné“, že se s paní ředitelkou domluvily a že Divíska přepouští do školky mnou vybrané.

A co se mého názoru sprostou šikanu týká. Ač mám teď, ve druhé vlně, jedináčka a sama jsem učitelka, jsem přesvědčena, že synkovi školka prospěje. Jsem si hodně jista, že nejsem schopna současně dodržet režim a zajistit přísun adekvátní vědomostí a současně mu suplovat dětský kolektiv, natož pak cizí autoritu.

Zkrátka si myslím, že všechno má v životě svůj čas. O tom, že syn v kolektivu strádat nebude, mne přesvědčuje dnes i denně při různých kroužcích, při vycházkách na hřiště. Dokonce byl nedávno zařazen do opravdové třídy v opravdové školce. Nejen, že tam byl vysloveně spokojený, ale spolupracoval tam při aktivitách, tedy i těch, které mně doma bojkotuje. A naučil se spoustu užitečných dovedností. A víte, kdy plakal? Když jsem si pro něj přišla.

A tak si tak malinko smutním, že to tak hrozně rychle uteklo (myslím od dvou čárek na papírku doposud), ale zároveň se těším, co nám život s tím naším Divískem přinese.

Autor: Dagmar Stárková | neděle 4.6.2017 21:23 | karma článku: 17.01 | přečteno: 709x

Další články blogera

Dagmar Stárková

Burky a Burkiny aneb kdo jsi bez viny

Náš národ má další téma k pohoršení. Burkiny, respektive jejich nositelky, dorazily do našich bazénů. Část národa je pohoršena, další zhnuseně řeší, zda se dámy před vstupem do bazénu sprchovaly a další lituje sebe či ony dámy.

11.7.2017 v 12:35 | Karma článku: 18.62 | Přečteno: 1329 | Diskuse

Dagmar Stárková

Jak hluboko lze klesnout aneb top politický bizár

Já vím, že „klesnout“ a „top“ v titulu jsou oxymorónem, ale nemohla jsem si pomoci. Možná je neetické psát o někom, kdo mi nemůže odpovědět. Ale jednak si za to může sám a pak si myslím, že je třeba se vzájemně informovat.

8.7.2017 v 19:49 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 1403 | Diskuse

Dagmar Stárková

A když ostatní skočí z mostu, skočíš taky?

Možná tuto hlášku znáte z doby svého dětství, stejně jako já. V naší rodině sloužila jako „Ne, nedostaneš....., nesmíš ...., a je mi jedno, že ostatní mohou....“. Někdy následovalo obšírné vysvětlení, jindy hláška "tak to je správné".

10.5.2017 v 11:22 | Karma článku: 16.25 | Přečteno: 657 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Eva Sádecká

Kdo hledá, najde?

Čekáte na toho pravého? Brouzdáte na seznamkách? Vkládáte úsilí najít vaši druhou polovinu? To, co vám chybí? Toužíte se opět zamilovat?

23.7.2017 v 12:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Helena Vlachová

Vězňům bych mzdy nenavyšovala

Když se někdo ocitne ve vězení, ocitne se tam zaslouženě. Zaslouženě za to, že páchal trestné činy tak dlouho, až musel jít za katr

23.7.2017 v 9:05 | Karma článku: 11.58 | Přečteno: 305 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Rozkaz zněl jasně: žena s koženou brašnou nesmí projet!

Napínavými příběhy se jen hemžím. No, ona je to v podstatě taková mravenčí práce, blogy a zase blogy ... nu tedy dobrá.

23.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 15.76 | Přečteno: 692 | Diskuse

Libuse Palkova

Pro jedny terorista pro jiné hrdina

Generálu Mašínovi byl restituován majetek, četla jsem nedávno. No spíš jeho potomkům, napadne mnohé, jemu už to není nic platné..

23.7.2017 v 7:20 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 674 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Čas táborových letních lásek

Na vnitřek víka sbaleného kufru na tábor si nalepit seznam věcí, přibalit krémy, čepici proti slunci a do seznamu to připsat. Ale žádná holka tam nepřipíše sbalenou tajnou naději, že by se na táboře mohl vyloupnout kluk...a láska

22.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 17.37 | Přečteno: 430 | Diskuse
Počet článků 201 Celková karma 16.33 Průměrná čtenost 1266
Jsem máma 3 dětí na MD. Chci psát o všem, co mne zaujme k zamyšlení, potěší, rozesmutní. Jsem učitelka, ale ráda studuju. Miluji a ctím svého muže, vzhlížím ke svým dětem a tolik, tolik se od nich a pro ně učím.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.