Jak jsem vyprovodila nejstaršího do světa

28. 01. 2015 18:32:34
Horké léto a já nejen, že se skoro nevejdu za volant, ale nohy těžknou a ruce neposlouchají. Kéž by ten pocit rozpouštění fungoval i v reálu. Kilčo, dvě, pět, klidně i deset bych dala vedru všanc... ale nefunguje,. Ještě že mám společníka, nejstaršího syna. Sice se původně džentlmentsky nabídl, že bude řídit on, ale pak přiznal, že uvítá možnost ještě si tlačit do hlavy další vědomosti. Provětral přitom i moje mozkové závity, když klimatizace nestíhala.

Ač jsme na místo dorazili kolem 20.hodiny, vedro bylo na veeelmi pozvolném ústupu. Ubytovali jsme se v předem objednaném hotýlku u studentských kolejí, něco malého povečeřeli a bez řečí se domluvili, že procházku Hradcem vzdáváme. Já si jen pomyslela, že to stejně bude stylovější, když nás tu provede manžel, který tu studoval. Vedle na pokoji byl ubytovaný další pár rodič-potencionální studentka, takže jsem měla pocit, že se hotel tetelí nejen horkem, ale i narychlo listovanými stránkami sylabů. I já se snažila něco číst a studovat, ale mozek nabyl konzistence tající zmrzliny a zavelel počítat ovečky.

Těsně před usnutím mi synek povídá :"mamko, slib mi, že tam zítra na mne počkáš a nebudeš se vypravovat do města. Budu mít vyplý mobil, rodina jsou daleko, nechci umírat strachy o Tebe a o Teříška".

Ráno jsme se narychlo nasnídali a jeli do obr budovy, kde mi cizí paní odvedla mého nedávno tak malého a roztomilého chlapečka s hromadou stejných vyjukanců někam do patra a já zůstala se svými vzpomínkami, slzičkami a obavami sama... skoro.... bylo nás tam takových hodně.

Než jsem se nadála, začali se trousit první rychlíci a záhy na to i synek, takže jsme se vydali domů. Horko synovi hatilo připojení, takže jsme několikrát stavěli, abychom zjistili, zda už vyšly na netu výsledky přijímacího pohovoru z předcházejícího dne.

Kupodivu, horko nehorko, zácpa nezácpa jsme dojeli včas do naší nemocnice, kde jsem měla prodělat vyšetření. Syn zalezl do kouta a připojil se na nemocniční wifi. Najednou mě řeč jeho těla a jas jeho unavených očí upozornily na změnu a já se mu přes rameno podívala na obrazovku jeho pc. "JOOOOO!" vyvýskla jsem tak, že na lavici poposkočil nejen syn, ale i ostatní čekajícíc pacienti. Na omluvu jsem jen vydechla. Vzali ho! Můj syn bude doktor, tedy zatím jen medik :-), promiňte.

Ve stejnou chvíli si pro mne přišla sestřička, instruovala mne, položila na vyšetřovací lůžko, ke mne přisedl lékař-specialista a ač mě vidí v celé mé tehdejší kráse, studuje moji žádanku a povídá :

"A kdo že Vás posílá?"

Já na to :"moje lékařka"

"A proč?"

"Nevím, asi aby tam nebyl v souvislosti s mým vyšším tlakem problém"

"A kdy jako?"

"Pane doktore, jsem 8. měsícem gravidní!

Takže Teříšku, doufám, že se jednou dovíš, jak jsi svého velkého bráchu vyprovodil do světa a že jsi – jako takový talisman – způsobil, že kam jsi s ním jel, tam ho vzali. A Teříšku, boboj, dobří holubi se vracejí!

Každý rodič zná tu obavu, jaké to bude, AŽ dítko vyletí z hnízdečka a někteří z nás dokonce i ten pocit, KDYŽ. Život je taaak barevný a různorodý. Pro mne byl loňský rok obzvlášť pestrý, neboť jeden synek veleúspěšně odmaturoval a byl přijat na VŠ a druhý -Teříšek- se narodil. A to vystrčení z hnízda mě čeká ještě dvakrát.

Snad jsem vychovala samé dobré holoubky :-)!

Autor: Dáša Stárková | středa 28.1.2015 18:32 | karma článku: 9.38 | přečteno: 553x

Další články blogera

Dáša Stárková

Ne, maminko, tyhle boty mi nekupuj

slyším přes regál prodejny s obuví. A nechtěně slyším i přemlouvání maminky. Argumenty jako kvalitní podrážka, nepromokavé, užiješ je. A současně i téměř plačtivé odmlouvání čerstvě vyčáplého náctiletého syna. A zažívám deja vu

16.4.2023 v 12:45 | Karma článku: 29.44 | Přečteno: 977 | Diskuse

Dáša Stárková

Vnesme advent i do výběru prezidenta

Ve svém předchozím blogu jsem vyjádřila zklamání nad DN, ale současně opakuji, že ji zvolím, bude-li ve druhém kole místo mého favorita. Nyní prosím. Pojďme nehanit protikandidáty a namísto toho chvalme svého favorita, vysvětlujme

7.12.2022 v 15:02 | Karma článku: 14.76 | Přečteno: 353 | Diskuse

Dáša Stárková

Proč v mých očích jediná skutečná kandidátka na prezidenta klesla

Aby bylo jasno, píši o paní Nerudové. Přiznávám, v době, kdy kandidaturu zvažovala, podporovala jsem ji. Imponovala mi představa, že bychom měli prezidentku, jako na Slovensku, dámu, která by důstojně reprezentovala naši zemi.

3.12.2022 v 23:11 | Karma článku: 40.18 | Přečteno: 4755 | Diskuse

Dáša Stárková

Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem

Kovidová epidemie zaplať Bůh zažehnána, restrikce pominuly, život se navrací do starých kolejí. Bohužel do těch starých. Tatam se poděla ohleduplnost, na to, co životy chránilo, je považováno za omezení, jejich nositelé za exoty.

2.12.2022 v 21:41 | Karma článku: 26.31 | Přečteno: 1251 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.38 | Přečteno: 535 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 334 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1779

Jsem máma 3 dětí dvou generací. Chci psát o všem, co mne přiměje k zamyšlení, nadchne či rozhořčí. Jsem učitelka i věčný student. Miluji svou rodinu.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...