Tak trochu jiný pohled na problematiku imigrace
Výrazem „nechápe“ rozumějte nikoliv, že by o tom nic nevěděli, neměli snahu si leccos nastudovat či měli optiku pokřivenou mým pohledem, anebo že by byli tak sluníčkoví, že by imigraci vítali. Nic z toho. Nechápou, proč námi hýbe takový strach, proč o problému tolik studujeme, diskutujeme, proč jím trávíme tolik času, když přeci přistěhovalci tu byli, jsou a budou, a když všichni víme, že náš, historicky křesťansko-sociální background, nám nedovolí nechat kohokoliv trpět. Ať je to člověk tonoucí, v nouzi, nemocný, bez práce, bez domova.
Od výrazně anti- postoje jsem poměrně nedávno přešla k postoji „nemáme šanci tomu zcela zabránit, ale učiňme vše pro to, aby změny, potažmo ztráty, byly co nejmenší, co nejméně fatální“.
Hlavním z důvodů bylo, že jsem si poměrně nedávno uvědomila, že problém, kteří demografové nazývají novodobým stěhováním národů, již nastal. Že už nestačí pouze vykřikovat : „My vás tu nechceme“. Že je třeba se problému postavit čelem a skutečně jej řešit.
Ale také jsem si uvědomila, že abychom mohli ochránit naše hodnoty, musíme si je uvědomit a hájit sami v sobě, sami mezi sebou, sami pro sebe. Jak může potencionální azylant vědět, že nám sahá na něco, co je nám drahé, když se k tomu jako k nám drahému nechováme?
Chceme, aby nás chránila policie, a přitom odmala dětem opakujeme, že jsou to hloupí zamindrákovaní neschopové. Hlasovali jsme za vstup naší země do NATO a přitom děti vychováváme v povědomí, že jsou to „hloupé gumy“, které bychom nejraději odzbrojili. Považovali jsme za rozumné se připojit do EU a přitom se zdráháme plnit závazky z tohoto členství vyplývající. Máme strach o naše památky, ale neučíme děti lásce k naší historii a sami ji sotva známe. Vozíme děti po světě a přitom neznají naše pamětihodnosti a geografické specifika. Bojíme se, že přistěhovalci zničí naše hodnoty a budou nám vnucovat ty jejich a přitom vlastně ani nevíme, co bychom chtěli chránit. Chceme se bránit, bude-li nutno, i násilím, a přitom jsme byli mnozí proti branné povinnosti. Chceme se mít lépe a přitom nám nevadí krátit daně dle pravidla „co oko nevidí, to srdce nebolí“ a omlouváme si to špatnou politikou. Chceme svobody a nechce se nám nést následky za naše činy. Nelíbí se nám postavení ženy v muslimské společnosti a nadřazenost mužů a přitom velká část našich dětí vyrůstá bez jednoho z rodičů. Zdůrazňujeme, že muslimové nám mohou lhát a podvádět nás, a přitom si všichni lžeme navzájem a učíme děti, že malý podvod či lež nevadí… Ale kdo určuje tu míru?
Tak si tak říkám, není vlastně problém jménem imigrace vztyčený ukazováček shůry, abychom zase začali komunikovat mezi sebou, naslouchali si navzájem, přemýšleli o názorech druhých a začali si skutečně vážit toho, co máme a chránit to, co je nám drahé? Abychom cestou k cíli nepoužívali zkratky? A taky, abychom se stejnou přísností a důsledností, jaké chceme uplatňovat na ostatní, vládu a úředníky, nahlíželi i na své vlastní činy?
Dáša Stárková
Ne, maminko, tyhle boty mi nekupuj
slyším přes regál prodejny s obuví. A nechtěně slyším i přemlouvání maminky. Argumenty jako kvalitní podrážka, nepromokavé, užiješ je. A současně i téměř plačtivé odmlouvání čerstvě vyčáplého náctiletého syna. A zažívám deja vu
Dáša Stárková
Vnesme advent i do výběru prezidenta
Ve svém předchozím blogu jsem vyjádřila zklamání nad DN, ale současně opakuji, že ji zvolím, bude-li ve druhém kole místo mého favorita. Nyní prosím. Pojďme nehanit protikandidáty a namísto toho chvalme svého favorita, vysvětlujme
Dáša Stárková
Proč v mých očích jediná skutečná kandidátka na prezidenta klesla
Aby bylo jasno, píši o paní Nerudové. Přiznávám, v době, kdy kandidaturu zvažovala, podporovala jsem ji. Imponovala mi představa, že bychom měli prezidentku, jako na Slovensku, dámu, která by důstojně reprezentovala naši zemi.
Dáša Stárková
Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem
Kovidová epidemie zaplať Bůh zažehnána, restrikce pominuly, život se navrací do starých kolejí. Bohužel do těch starých. Tatam se poděla ohleduplnost, na to, co životy chránilo, je považováno za omezení, jejich nositelé za exoty.
Dáša Stárková
Dušičkové pošli to dál aneb je to o lidech
Nepatřím mezi příkladné návštěvníky míst odpočinku mých předků. Nežiji poblíž žádného z nich, a tak často hřbitovy navštěvuji spontánně, nepřipravená. Místo toho vzpomínám a komunikuji s nimi při každém zapálení svíčky,
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Řidič Porsche srazil ve Vysočanech ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění
V pražských Vysočanech sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
- Počet článků 334
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1785x