Asi se spatne modlite. V Bavorsku a Rakousku maji snehu vic nez dost. Zrejme proto, ze v nedeli chodi do kostela.

To je hezký psaní...

Jé, děkuji Vám...

Na Hojné Vodě v Novohradských horách bývala veřejná telef. stanice v chaloupce, kde se peníze za hovor dávaly do německé válečné kasičky Winterhilfe, která tam určitě zůstala po původních obyvatelích. Našim klukům jsme pak museli vysvětlit, co to byla "zimní pomoc".

To se ještě telefonovalo na tzv. výzvu. Už jsem na to téměř zapomněla.

Tyjo... moji rodiče mimochodem bydlí v chaloupce také po Němcích. Oni ji tedy mají už od českých majitelů, ale potomci těch původních se tam dokonce byli podívat a plakali dojetím, když jim maminka předávala nějaké maličkosti, které během života objevili... tu v rumu, tu na půdě, tu ve sklepě. A moc děkovali rodičům, že se o domeček tak krásně starají.

Stalo se v dobách, kdy ještě dokázalo napadnout dost sněhu. Ale dobrý drama teda! Připomněla jsi mi veřejný telefon u babičky na vsi, jehož obsluha byla ochotná dojít vyřídit pouze zprávy o úmrtí.

no kdyby se bývalo dalo dovolat těm sousedů našich, tak by to bylo vyřízeno v pár minutách. Neměli sice veřejnou stanici, ale fungovali tak, měli telefon jako první a dlouho jediní po hospodě a poště. No drámo to tehdy bylo. Dneska je za to na co vzpomínat. Vybavilo se mi to, když kdosi zatracoval pokrok a mobily. Děkuji, Klári

Tak to byla akce tedy :-). I s andělem :-) třeba to tady čte :-)

děkuji, Jani, také si říkám, že by třeba mohl... kéž by

Já Ti řeknu, kdo to byl. Anděl. Nenajdeš ho, není z tohoto světa. On Ti prostě přišel na pomoc.

Znáš povídku od Exupéryho? Jmenuje se tuším Letec nebo tak nějak. Měl to podobné, jako Ty.

že? Mně to tak také přišlo, Tomáši. Povídku znám jen z poslechu, tuším jsem ji slyšela kdysi v rádiu, ale přečíst si ji musím...děkuji moc

Moc hezky napsáno,Dášo. Tedy to byl nervydrásající výlet. Uf!

děkuji, Šári... no však jsme si připadali jako pionýři