Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JK

Jenže mnoho dětí s papíry prostě dál v daných schopnostech nepůjdou. To není tím, že by se nesnažily. ALe prostě daná věc jim nejde, ale zase umí x jiných věcí, třeba sport.... Já taky neměl z matiky jedničky a dvojky. A sám jsem se přetrhl, abych byl lepší...třeba chození za otcem, ať mi danou věc vysvětlí...

0 0
možnosti
DS

Ale to já nezpochybňuji, pan Knechtovský. Právě proto myšlenku inkluze nezatracuji, jen volám po jejím zdokonalení a spolupráci mezi subjekty. Rozhodně nelámu nad nikým ze svých žáků hůl, nepovažuji právě svůj předmět za pupek světa a jsem si jistá, že ani moje kolegyně a kolegové. Jen by bylo prima, kdyby tak činili i rodiče. Víte, jak často slyším od žáků "tatínkovi a mamince taky .... nejde, tak já na to taky budu blbej/blbá"? A víte, jak těžké je to takovému žáčkovi rozmluvit? A naopak, víte, jakou radost mám, když takové dítko překročí svůj stín? Zrovna teď jsem psala rodičům jednoho žáka, jak obrovskou mám radost za jeho snahu a zlepšení.

0 0
možnosti
Foto

Nechci vypadat jako staromilec. Ale systém školství za socíku, pokud by se odfiltroval ideologický balast, byl lepší. Dneska jsem rád, že jsou moje děti z toho venku.

R^

7 1
možnosti
DS

Tak já, jako rodič i učitel, bych z obou systémů a situací vybrala to lepší a spojila bych to. Ono i to, jak některé ty děti s různými poruchami pozornosti a dis poruchami, byly plošně považovány za zlobivé a mnozí si to nesou celým životem, nebylo také ideální. Spíš mi celá myšlenka inkluze připomíná myšlenku komuismu. Jako idea dobrý, jen nereálný a asi ne pro lidi. Ale jak píšeš, jsem ráda, že ty starší jsou z toho venku, měly, na rozdíl ode mne (první ročník se slavnými množinami) i trojčlenku a jsem ráda, že mám ještě téměř 2 roky, než do toho spadneme s tím nejmladším. Děkuji, Tomáši

2 0
možnosti
MP

Nedávno mi jeden žák 9.třídy vyjmenoval mé, jím domnělé, povinnosti, ale opomněl přitom vyjmenovat ty své a skutečnost, že je ani náhodou nenaplňuje, tedy mi v plnění mých povinností (těch, co mám předepsané školním řádem, ale i ty, které jako povinnosti vnímám já) vědomě brání.

Zdroj: https://dagmarstarkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=733361

Tohle je dneska problem: kazdy bezvadne vi, jaka ma prava, ale s povinnostmi se neobtezuje. Dal jsem karmu, prestoze mi v clanku chybelo NAMNOZE, na ktere se vzdy moc tesim ;-D

0 0
možnosti
  • Počet článků 334
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1785x
Jsem máma 3 dětí dvou generací. Chci psát o všem, co mne přiměje k zamyšlení, nadchne či rozhořčí. Jsem učitelka i věčný student. Miluji svou rodinu.