Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak nahlížím na náhradní mateřství

24. 11. 2016 18:48:23
Cítím se být požehnaná. Každé z dětí jsem počala téměř okamžitě poté, co jsme po nich s jejich otci zatoužili, všechna má těhotenství byla téměř bez komplikací, okamžiky zrození mých dětí považuji za své vrcholné životní zážitky.

Právě proto lituji ty rodiče, kteří po dětech touží a mít je nemohou. Ty, kteří jsou pro možnost stát se rodiči ochotni podstoupit spousty mnohdy potupných vyšetření, odběrů, zákroků, ale i cestování, sepisování žádostí, administrativy, lustrování soukromí a často zaplatit i nemalé částky.

Nesoudím dnešní mladé lidi, kteří mateřství odsouvají na dobu až neurčitou či na dobu „až“. Je jedno, co tím „až“ myslí. Zda až potkají toho pravého, až dostudují, až získají práci snů, až získají zkušenosti, až postoupí v rámci kariérního žebříčku, až si něco našetří, až se zabezpečí, až se někam podívají či až získají nějaké zážitky.

Koneckonců, současná doba, plná možností a výzev, jim k tomu nahrává, statistika rozvodovosti hovoří spíše proti zakládání rodiny a podpora rodin a rodičovství také nejsou právě motivující pro mladé, nedostudované, nezapracované, nezkušené a nezajištěné.

Přijde mi vrcholně přirozené, že když se sejdou dva lidé, že zatouží po vlastním dítěti tak moc, že jsou ochotní podstoupit téměř cokoliv, aby výsledkem jejich počínání byl nositel genové výbavy obou rodičů.

Jakkoliv je mi líto dětí bez rodičů, chápu, že občas je touha po dítěti vlastním tak silná, že myšlenku adopce tito lidé zavrhnou. Ať už protože je spojená často s organizačními komplikacemi anebo prostě proto, že se nechtějí smířit s daným stavem věcí.

Chápu lidi, kteří zkoušejí všechny cesty, které nabízí současná věda i medicína, ale i legislativa.

Takže naprosto chápu ty z nich, kteří, když věda selže, sáhnou i po využití náhradní matky. Zvláště tehdy, když to současný právní řád naší země nezakazuje, najdou vhodnou osobu a popravdě, mají-li na to finance.

Přiznávám bez mučení, že ač platí první odstavec, neumím si představit, že bych se stala náhradní matkou. Každé ze svých těhotenství jsem naplno prožívala, s každým ze svých dětí jsem se cítila být neuvěřitelně propojená a neumím a nechci si představovat, že bych kterékoliv z nich po narození odevzdala jejich biologickým či právní dohodou vzniklým rodičům.

Na druhou stranu chápu ženy, které to tak nevnímají anebo si dokáží nakázat to tak nevnímat. Ať už tak činí z pohnutek finančních (asi nejčastěji) a motivací je jim zajištění vlastní rodiny anebo altruistických.

Každopádně mám, doufám že nepříliš idealistickou, představu, že tato transakce pomůže všem zúčastněným.

Samozřejmě netuším, jaká veškerá úskalí může taková situace přivést, ale předpokládám a doufám, že se valná většina z nich dá ošetřit.

Chápu, že mohou nastat situace, které si nejspíše vyžádají tuto situaci ošetřit právně. Například, když se narodí dítě postižené. Nebo když náhradní matka nedodrží dohodu a rozhodne se si dítě ponechat. Když se během těhotenství stanou rodiče insolventní či se prokáže, že se uchýlili k podvodu. Když se daňovému úřadu zachce tento zisk náhradních matek zdanit. Když se veřejnost rozhodne hovořit oběma smluvním stranám do toho, jací rodiče (věk, sexuální orientace, majetková situace, zdravotní stav) budou moci tuto transakci uskutečnit.

Určitě nelze ignorovat i morální rozměr problému v případech, kdy je matka nositelka zároveň matkou biologickou. Kdy sice dojde k naplnění smlouvy, ale v budoucnu může nastat potřeba ji zkontaktovat.

Jakkoliv může tato situace někoho pohoršovat, nemyslím si, že by byla v lidské historii tak neobvyklá. Nejznámějším případem, doloženým dokonce v Bibli, je případ početí Izmaela, syna Abrahámova, kdy Abrahámova zákonitá manželka Sára, přesvědčená, že je neplodná, nabídla lůno své služky Hagar.

Z literatury, pohádek i legend známe potomky odebrané, často ihned po narození, služkám (především těch, které byly obtěžkány svými pány) a převzaté k výchově do lepších podmínek a nezřídka vešli do dějin

Zkrátka, jakkoliv nám to může přijít zvláštní, cizí, nepřijatelné či nepatřičné, myslím si, že v době, kdy prokazatelně klesá plodnost u obou pohlaví už v poměrně mladém věku, je toto další ze způsobů, jak zvýšit porodnost a přitom učinit pár (set/tisíc...) lidí šťastnými.

Autor: Dáša Stárková | čtvrtek 24.11.2016 18:48 | karma článku: 13.84 | přečteno: 590x

Další články blogera

Dáša Stárková

Až ostatní skočí z mostu, skočíš taky?

Mám laskavou, ale důslednou výchovu svých rodičů. Proto i já učím své děti, že „čím jsi starší, tím více můžeš, ale i musíš“, „až ostatní skočí z mostu, skočíš taky?“ a "za každý čin a každé rozhodnutí je třeba nést odpovědnost.

12.11.2017 v 12:44 | Karma článku: 13.77 | Přečteno: 528 | Diskuse

Dáša Stárková

Pro pana Jaroslava Staníka zákony ČR neplatí?

Začínám se obávat, že kdo se v naší zemi dostane do parlamentu, dokonce i tajemník poslance, může prohlašovat či konat, co se mu zlíbí a všechny jeho činy a řeči zůstanou nepotrestány. Přiznám se, hlava mi to nebere.

12.11.2017 v 8:24 | Karma článku: 17.74 | Přečteno: 784 | Diskuse

Dáša Stárková

Mé zamyšlení nad rozhodnutím Jiřího Pomeje

Nesleduji jen bulvár, ale ani nežiji v bublině, a tak se i ke mně dostalo rozhodnutí p.Pomeje po zjištění, že jeho nemoc nebyla zpacifikována ozařováním. Rozhodnutí raději nic dál neřešit a zemřít v ústraní, aby neobtěžoval.

9.11.2017 v 20:28 | Karma článku: 27.26 | Přečteno: 1956 | Diskuse

Dáša Stárková

Jedni ho bili, druzí tomu nečinně přihlíželi. Měli jen strach či, nedej Bože, souhlasili?

Dnes mě šokoval článek o rasistickém projevu fanoušků Sigmy Olomouc. Více než akt rasismu mne zarazilo, že se o pomoc musel zbitý postarat sám. Spolucestující nečinně přihlíželi. To jsou ty „naše tradice“? Takto si je hájíme?

9.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 21.51 | Přečteno: 1268 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Jídlo a jazykověda

Nežijeme abychom jedli, ale jíme, abychom žili, říká známé přísloví. V češtině najdete mnoho obratů rčení a přirovnání, která se jídla a poživatin nějak týkají, i když nejde právě o proces stravování.

18.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 187 | Diskuse

Jana Slaninová

Zeman, Babiš, Bartoš a ti další, jsou osvícení!

A fakt nekecám. Už tolik času to mám možnost pozorovat. A to aniž bych o to zrovinka nějak stála. Mám i důkazy!

18.11.2017 v 17:40 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 494 | Diskuse

Lubomír Vít

Je křesťanství jenom pohádka?

To do nás vtloukali komunisté. Ve škole nás učili, že náboženství vzniklo aby ovládalo masy. Dokonce byla písnička, poručíme větru dešti,kdy má pršet a kdy vát.

18.11.2017 v 16:31 | Karma článku: 16.95 | Přečteno: 351 |

Mirka Švarcová

Mí prarodiče jsou pašáci!

Procházím se po domě, je ve mně malá dušička, je mi úzko. V tom domě jsem strávila celé svoje dětství. Krásné dětství. S babi a dědou v líbánkách i hádkách, ale vždy s nimi byla ve finále velká legrace.

18.11.2017 v 15:37 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 515 | Diskuse

Pavel Vrba

Horor, co povstal z mlžného oparu.

K tomu, když si ještě pomyslím, že k tomu došlo vlastně díky mé vlastní iniciativě. Ach jo. Na druhou stranu, zase kdyby k tomu nedošlo, neuvědomil bych si, jaké existuje propojení mezi jízdou autem v mlze, úklidem a nákupem.

18.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 225 | Diskuse
Počet článků 206 Celková karma 18.77 Průměrná čtenost 1263
Jsem máma 3 dětí na MD. Chci psát o všem, co mne zaujme k zamyšlení, potěší, rozesmutní. Jsem učitelka, ale ráda studuju. Miluji a ctím svého muže, vzhlížím ke svým dětem a tolik, tolik se od nich a pro ně učím.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.