Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Óda na Den matek a (nejen pozdní) mateřství

16. 05. 2018 20:42:57
Tak mám za sebou svůj první, dvougenerační, Den Matek. Že ho neslavíte? No já dříve vlastně také ne, ale znáte ženu, která by odmítla kytku, pusu a objetí od vlastních dětí, dokonce i od těch dospělých?

Že Den matek neslavíte a pořád ctíte MDŽ? Já jsem vlastně dlouho neslavila nic z toho. Když jsem dospěla, MDŽ se skoro UŽ neslavilo a Den Matek JEŠTĚ. Moje děti ale nežijí v bublině, a tak reagují na dění kolem nich. A znáte snad ženu, která by odmítla kytku, pusu a objetí od vlastních dětí?

Začalo to v neděli ráno. To se synci (24 a 3,5) vydali na prochajdu a dorazili s kytičkou lučního kvítí, kterou prý mladší nasbíral a starší uvázal.

Pak starší synek dojel pro mladší sestřičku k vlaku a společně mi předali kytici. A dokonce se oba vyjímečně nechali obejmout a poňuchňat .

A včera jsme dorazili na besídku nejmladšího. Ačkoliv zimu a jaro prostonal, zvládl ji celou absolvovat s ostatními dětmi a paními učitelkami. Ač to chvilku vypadalo, že neunese to rozdělení (kromě mne a jeho tatínka dorazili I babička s dědečkem) a uteče k nám, dokonce I nějaká slzička padla, ustál to, náš bojovníček (chvála budiž paním učitelkám, které si ho předávaly a zabavily ho). Vidět ho, jak si v mezihrách radostně máchá ručičkami (doma křičí: “ Jsem motýl, já si lítám, já mám radoooost”) byl úžasný zážitek sám o sobě, ale jeho láskyplné pokukování po mně, kdykoliv padlo, ve všech pádech skloňované slovo “maminka”, to vám bylo něco. No a kytička, srdíčko a můj portrét, to byly třešínky na tom několikapatrovém dortě.

Možná kroutíte nevěřícně hlavou. Vím, mé vrstevnice už jsou babičkami či se na tuto životní roli připravují. No a co. Já si to užívám. Já mám totiž svůj Den matek denně. Dámy a děvčata, která z vás slyšíte, ergo denně, a dokonce několikrát, vyznání a pochvaly? Kolik z vás dostane takovou spoustu pusinek, polibků a hebounkých, ale i chlapáckých objetí? Kolik z vás si užívá vískání ve vlasech a hlazení po ruce, obličeji? Kolika z vás někdo denně vysekne poklonu (Ty jsi klásná, pelfektní, úďasná, šikovná) vyzná lásku (já Tě muluju, já Tě mám moc lád) a dávám Vám najevo, že jste jeho úplně nejvíce nej? Já to tak mám. Ve věku a situaci, kdy většinu žen děsí stárnutí a trápí různé neduhy, nejistoty a pochybnosti s tím vším související, já se mám jako královna a popravdě, na nic z toho nemám čas ani pomyšlení.

Já samozřejmě vím, že nás čeká a nemine puberta (dokonce v několika etapách), odmítání a vše, co s dospíváním jedince souvisí, ale to, co zažívám teď, už mi nikdo nevezme... K tomu mám, díky starším dětem, vizi, že to časem přejde a na konci toho všeho snažení bude úžasný, zodpovědný a cílevědomý člobrda. Taky je nás na to, s panem Stárkem, víc, takže se nebojíme puberty nic (no malinko jo, ale pšt).

Navíc, až to nastane, už budu, s největší pravděpodobností a doufáním, babičkou regulérní, takže si těch paciček, objetí, vyznání a tak užiju nanovo. A věřte, že si to "babičko"-vání prožiju stejně tak naplno jako teď "maminko"vání.

A tak si dovoluji dodatečně popřát vám všem, maminkám, babičkám i vám, co se na tuhle super roli chystáte. Přeji i svým kamarádkám, však vy každá víte :-). Doufám, že i vy jste si svůj den krásně prožily.

Přeji a děkuji tímto i té své mamince a všem ostatním maminkám (mamince pana Stárka, babičkám, sestřičce, švagřinkám, tetám, sestřenicím a neteřínkám....) v celé mé velikánské rodině....

Autor: Dáša Stárková | středa 16.5.2018 20:42 | karma článku: 12.76 | přečteno: 429x


Další články blogera

Dáša Stárková

Z deníčku nemocné matky aneb jak jsem se na všechno (ne)vykašlala a (ne)odpočinula si

Aneb, proč mi hlášky typu: na všechno se vykašli, lehni si a konečně jednu nemoc vylež, přijdou roztomilé, pohladí po duši, ale při nejlepší vůli se podle nich nelze zachovat. A tak ráda bych.

27.4.2018 v 12:57 | Karma článku: 16.09 | Přečteno: 509 | Diskuse

Dáša Stárková

O buranství v nás

Ano, uznávám, zachovala jsem se jako buran. Přijela jsem v rychlosti k nejmenovanému supermarketu, a, protože mi parkoviště přišlo prázdné a já opravdu spěchala, zaparkovala jsem na místě pro rodiče s dětmi.

8.4.2018 v 11:28 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 1208 | Diskuse

Dáša Stárková

Náš strýc Pepin

„Kdo to tady tak nelidsky řve!“ Tato slova předsedy správní rady pivovaru v Nymburku v dokonalém podání pana Hrušínského, mi zní denně v mysli.

7.4.2018 v 11:50 | Karma článku: 17.52 | Přečteno: 780 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Olga Pavlíková

Proč Japonci vymírají?

Prý se přes 40% mladých Japonek a Japonců hlásí k panictví a nic s tím nehodlají dělat, prý mají pro zábavu dost náhradních hraček.

20.5.2018 v 11:42 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 409 | Diskuse

Helena Vlachová

Tady nejde o žádnou službu občanům

Jestli je ještě někdo mezi námi, kdo věří současné politické garnituře, zaslouží si takový jedinec velké politování.

20.5.2018 v 8:01 | Karma článku: 25.34 | Přečteno: 967 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Súdruh Marx, čo si predstavujete pod takým slovom „kapitál“ ?

Já to samosebou kdysi věděl, neb jsem z marxismu-leninismu měl jedničku. Nežť po třiceti letech se mi ta „věda“ smrskla na poznatek, že Kapitál je čtivo, jež unaveného čtenáře v ložnici do dvou minut spolehlivě dovede k chrápání.

20.5.2018 v 7:35 | Karma článku: 23.82 | Přečteno: 455 | Diskuse

Libuse Palkova

Jedl Ježíš při Poslední večeři morče?

Možná to zní rouhačsky, a kdybych to neviděla na vlastní oči, taky bych tomu nevěřila. Ale kdo navštívil Cuzco, kdysi hlavní město mocné Incké říše, než tam přišli Evropané, pokud se díval pozorně jako já, nemohlo mu to uniknout.

19.5.2018 v 18:00 | Karma článku: 13.05 | Přečteno: 670 | Diskuse

Pavla Kolářová

Až mně bude osmdesát...

V téhle sámošce na vás koukaj jak na zločince, když se jen o deset vteřin zpozdíte a nepostoupíte si k volné kase. Přede mnou stojí starší paní s pojízdným chodítkem. Stěží loví peněženku jedinou volnou rukou. Fronta se zasekne...

19.5.2018 v 17:43 | Karma článku: 32.02 | Přečteno: 834 | Diskuse
Počet článků 210 Celková karma 17.64 Průměrná čtenost 1259
Jsem máma 3 dětí na MD. Chci psát o všem, co mne zaujme k zamyšlení, potěší, rozesmutní. Jsem učitelka, ale ráda studuju. Miluji a ctím svého muže, vzhlížím ke svým dětem a tolik, tolik se od nich a pro ně učím.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.