Letní sucho, dědečkova studánka a déšť
Moje dětství, to jsou odpoledne, večery, víkendy a prázdniny od jara do podzimu trávené u prarodičů na zahradě. Babička s dědou byli příjmením Smutní, ale na zahradě bývalo vždycky veselo a nikdy, nikdy tam nebyla nuda. Ač bylo pořád co okopávat, plít, přivazovat, sázet či sklízet, vždycky se našel čas na kafíčko, pivečko (tenkrát jsme jezdili busem), buchtu (kdy jí babička, mamka nebo tety pekly, netuším) a jídlo. Žádné z pytlíku, hezky domácí, poctivě doma uvařené a v taškách v jídlonosiči donesené, v boudičce na plynu ohřívané. Zatímco rodiče a prarodiče společně pracovali nebo drželi siestu, my děti jsme si buď hrály, krmily králíky, sbíraly ovoce, houpaly se na houpačce a četly anebo s dospělými vyplňovaly křížovky. Nádherné byly i podvečery, kdy se najednou všichni vymrštili, začali se přetahovat o konve, kýble a konývky a pustili se do zalévání zahrady. Dodnes vzpomínám, jak jsme se všichni shromáždili kolem jediného květu jakési rostliny, která měla rozkvést společně se stmíváním. Dospělí i děti jsme odložili tašky a všichni jsme čekali. V jednu chvíli jsme jako jeden muž zadrželi dech, abychom všichni najednou úžasem vydechli a řekli sborové „jééééé“.
Jedinou kaňkou na našem žití na zahradě byla horká léta a nedostatek vody. Vodovod v zahrádkářské kolonii nestíhal, a tak jsme šetřili pracně sesbíranou dešťovou vodou jako šafránem.
Když už i voda v sudech docházela, začali maminka a teta, tatínek a strejda a my děti, popostrkované rodiči, připomínat dědovi, že by se dala obnovit studánka s vlastním pramenem, se kterou kdysi prarodiče zahrádku koupili.
Děda naslouchal, šlukoval zhluboka cigaretu, upíjel ze své kávy a hleděl do dálky a slova jako by po něm stékala. Všichni se cítili dotčeně, jen babička mlčky míchala jakousi polévkou. Když pak šla cosi odnést na kompost, přidala jsem se k ní a, lehce dotčeně, jsem se jí ptala, proč dědovi něco neřekne. Babička se nebesky usmála, poposunula si těžké brýle na svém nose, pohladila mě po vlasech a povídá: „Dášulko moje, děda je mužský a ten si na všechno musí přijít sám. Musí to být jeho nápad. Dejte mu čas. Čím déle ho upomínáte, tím déle bude trvat, než na to přijde“.
Jednoho podvečera, když už se všichni chystali zalít zahradu zbytkem vody ze sudů, děda se nadechl a od své cigarety a kávy povídá: „Co myslíte, nešlo by obnovit tu studánku, co byla támhle pod tím záhonem?“ Než bys řekl švec, svlékli se tatínek a strejdové do půl těla a pustili se do kopání. Skoro nestíhali, protože dlouho podřimující pramen plnil otvor v zemi rychleji, než stíhali odvážet hlínu. Když skončili, usmívalo se se na ně menší jezírko. Chvíli trvalo, než zkalený jíl sedimentoval, ale pamatuji si, jak mi to tehdy připadalo jako neuvěřitelný zázrak, spojení díla přírody a člověka. Pamatuji si, jak mé dětské dušičce připadalo, jako by si i zahrada mocně oddychla.
Od té doby už jsme nemuseli s vodou škudlit a spoléhat se na déšť.
Zatímco píši tuto povídku, přírodě kolem nás se neskutečně ulevilo. Nejen, že lehce zapršelo včera odpoledne, ale dnes už od rána prší, jen se leje. S uspokojením sledujeme, jak se nám plní sudy pod okapy a jak žíznivě pijí plodiny i trávník. Před chvílí jsem sledovala houf ptáků, kteří ještě chvíli před deštěm vyzobávali zbytky ze strniště, jak se vznesli a nechávají se sprchovat vlahým deštěm a houpat vánkem, který ho doprovází. Houpali se, měnili formace, taková malá ptačí spartakiáda. Doposud skomírající rostliny se postupně narovnávají a to, co zbylo z manželem hleděného trávníku žíznivě sosá každou kapku vody, která na něj dopadá.
A tak si říkám, že ten déšť je tak trochu jako můj dědeček. Dokud jsme ho přemlouvali, tak ne a ne přijít. Jakmile jsme mu dali čas, je tu.
Přeji vám všem, ať jste kdekoliv, aby i přírodu kolem vás svlažil a napojil vydatný déšť a aby i u vás zavládla taková pohoda, jakou si já pamatuji z mého dětství a jakou zažívám teď se svou rodinou.
P.S. tento blog věnuji babičce Růžence s dědou Mílou a oběma tetám, Helence a Hance, kteří už s námi nejsou a na které s takovou láskou vzpomínám. A taky Alánkovi, irskému setrovi mých prarodičů, který do mých vzpomínek na zahradu a rodinu patří.
Dáša Stárková
Ne, maminko, tyhle boty mi nekupuj
slyším přes regál prodejny s obuví. A nechtěně slyším i přemlouvání maminky. Argumenty jako kvalitní podrážka, nepromokavé, užiješ je. A současně i téměř plačtivé odmlouvání čerstvě vyčáplého náctiletého syna. A zažívám deja vu
Dáša Stárková
Vnesme advent i do výběru prezidenta
Ve svém předchozím blogu jsem vyjádřila zklamání nad DN, ale současně opakuji, že ji zvolím, bude-li ve druhém kole místo mého favorita. Nyní prosím. Pojďme nehanit protikandidáty a namísto toho chvalme svého favorita, vysvětlujme
Dáša Stárková
Proč v mých očích jediná skutečná kandidátka na prezidenta klesla
Aby bylo jasno, píši o paní Nerudové. Přiznávám, v době, kdy kandidaturu zvažovala, podporovala jsem ji. Imponovala mi představa, že bychom měli prezidentku, jako na Slovensku, dámu, která by důstojně reprezentovala naši zemi.
Dáša Stárková
Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem
Kovidová epidemie zaplať Bůh zažehnána, restrikce pominuly, život se navrací do starých kolejí. Bohužel do těch starých. Tatam se poděla ohleduplnost, na to, co životy chránilo, je považováno za omezení, jejich nositelé za exoty.
Dáša Stárková
Dušičkové pošli to dál aneb je to o lidech
Nepatřím mezi příkladné návštěvníky míst odpočinku mých předků. Nežiji poblíž žádného z nich, a tak často hřbitovy navštěvuji spontánně, nepřipravená. Místo toho vzpomínám a komunikuji s nimi při každém zapálení svíčky,
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Máš jiný názor? Tak tohle je výsledek. Kaliňák o zákulisí atentátu na Fica
Premium Je jedním z nejbližších lidí premiéra Roberta Fica ve straně Smer-SD. Byl ve všech Ficových vládách...
Se samopalníky šli svrhnout komunisty. Proč největší Prokešův puč nevyšel
Premium Před 75 lety, v polovině května 1949, se měl odehrát vůbec nejvážnější ozbrojený pokus o svržení...
Hlavně díky manželce. Britský premiér Sunak je se svou ženou bohatší než král
Britský premiér Rishi Sunak a jeho manželka Akshata Murtyová v loňském roce, kdy byl Sunak celou...
Vlak na Děčínsku usmrtil člověka, provoz na trati do Ústí nad Labem byl přerušen
Vlak u Dobkovic na Děčínsku v pátek vpodvečer srazil člověka. Na místě podlehl svým zraněním, řekl...
Prodej bytu 2+kk 52m2
Kašparova, Pardubice - Zelené Předměstí
3 590 000 Kč
- Počet článků 334
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1785x