Kdo se vyhraňuje proti výzvě vědců proti strachu a lhostejnosti?

Tak jsem si poněkolikáté pečlivě přečetla onen tolika lidmi proklínaný či zesměšňovaný dokument a docházím k následujícímu závěru. Podle zákonů logiky se proti této výzvě mohou vyhraňovat lidé, kteří (kterým) :

• Odmítají kritické myšlení a nemají schopnost nazírat na situaci nezaujatě
• Neumí (či nechtějí umět) pracovat s informacemi, snažit se rozpoznat fakta od hypotéz
• Chtějí se dopouštět manipulací
• Nejsou znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extrémistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu
• Nevnímají radikalizaci společnost a už vůbec ne skutečnost, že je jedním z největších nebezpečí, které nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí.
• Odmítají vést (nejen na toto téma) diskusi s chladnou hlavou a na základě faktů
• Nevnímají, jak se z naší vlastní společnosti vytrácí lidskost a zdravý rozum
• Vadí jim, že i někdo jiný apeluje na politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů, a mimo jiné hovoří o přijímání a integraci „těch skutečně potřebných na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu…“.
• Vadí, že jsou vyzývána média, aby si uvědomila svou nesmírnou moc, informovala pravdivě, nešířila vykonstruované senzace a paniku a správně nakládala se svobodou slova.
• Odmítají být opatrní v soudech a uplatňovat kritický pohled na svět, názory konfrontovat s fakty, vlastním svědomím a obyčejným selským rozumem.
• Chtějí se nechat manipulovat podvodníky a nechat do sebe zasévat falešné důvody ke strachu a umožnit jim, aby plody tohoto strachu sklízeli jen k vlastnímu užitku, ať jsou tím užitkem hlasy ve volbách či sledovanost médií.
• Chtějí věřit každé senzaci a je jim zatěžko ověřovat informaci, které utvářejí jejich názory
• Nevadí se odvracet od cizího neštěstí
• Je bližší si naivně myslet, že se můžeme uzavřít před světem a ignorovat jeho problémy.
• Odmítají se zajímat o dění ve světě, snažit se porozumět skutečným příčinám zla a hledat způsoby, jak m společně čelit.
• Vadí, že tuto výzvu sepsali lidé, kteří i přesto, že se od nich očekává jednostrannost jejich zaměření a plné soustředění se na jejich studovanou či praktikovanou část vědy (čili jistá nepraktičnost až „poťapanost“), společně se zamysleli, byli schopni nalézt a podepsat společný závěr svých úvah a k obdobnému zamyšlení a hledání společného závěru vyzývají i nás, jejich spoluobčany.

Kdo čte mé blogy, ví, že mám též máslo na hlavě, ale již delší dobu se usilovně snažím najít tu správnou cestu a především přijít na to skutečně správné řešení.

Sám jeden každý a nic nezmůžeme. Přestaňme, prosím, hledat zkratky a snažme se vést dialog (bez osočování a škatulkování) a dojít řešení.

D.S.