Samá voda, samá voda…
… se místo toho ztěžka soukala do auta. Záda, po noci zkroucená a zatuhlá, se nějak ne a ne srovnat s vidinou, že budou natřásána. Žaludek, ve kterém si po včerejší grilovačce hověla hromada dobrot, hrozil zradou.
To nebude dobrý… No jo no, tak se prostě jen projdu….
Už když jsem probíhala pod větvemi lesíčka na svůj přírodní ovál, zdálo se mi, že slyším tichounké staccato kapek tančících mezi listy, ale doufala jsem, že to se jen stromy zbavují nadbytečné vláhy z noci.
Záhy nato jsem však poznala svůj omyl. Hladina rybníka byla perforovaná milionem dolíčků, kachny a labutě se choulily jedna ke druhé.
Moje funkční oblečení přestalo funkčnit po pár metrech. Nohy pozvolna těžkly, mysl se plně soustředila „jen neuklouznout, to bys doběhala a kdo by Tě zvedal“.
Ono totiž pro dámu mého věku je už takhle těžké smířit se s tím, že se těsně po rozběhu změní ve funící sentinel, obličej získá barvu a konzistenci spařeného rajčete, oči jako reflektory monitorují terén ve strachu z pádu, vyvrtnutí … To už mám, jsem si alespoň myslela, za sebou. Dokonce jsem se smířila s tím, že mohu po každém doběhu oblečení vyždímat a vyprat. Vážně jsme z vody. Jak jinak si vysvětlit ty hektolitry, co se mi řinou po obličeji dolů až … no prostě všude.
Dnes jsem se navíc musela smířit se s tím, že mi pot omývají proudy vody padající shůry, že se oblečení změnilo v neopren. A navrch, že jsem v minutě získala vizáž mokré slepice… Každopádně mě po chvilce přestalo štvát, že jsem si dnes zapomněla doma potítko…
Naštěstí jsem na svou potupu byla sama. Moji běžní sparing partneři, ať běžci, cyklisti či chodci, mě totiž tentokrát nechali na holičkách. Postupně jsem se přemlouvala k rozběhu, pak k běhu setrvalému. Prapůvodní myšlenku „dám jen jedno kolečko a jdu domů“ jsem změnila na „a tak zkusím ještě to jedno, vždyť už jsem stejně mokrá“ a pak už na „no když už se tu tak trápím, tak už dám tu desítku“. Koneckonců, po měsíci běhání v ukrutném vedru či dusnu před bouří se mi konečně docela dobře dýchalo. Jen jsem musela přemlouvat své svěrače, zhlouplé z neutuchajícího šumění deště…
Záhy mi došlo, že jsem přeci jen pro někoho raritou, nezdráhám se napsat, celebritou. Pronásledovala mě devítičlenná labutí rodina. Několikrát přepluli rybník, vyhřadovali na straně, kam jsem dobíhala, a, předstírajíce nezájem, provokativně si čechrali peříčka. Nad hladinu vyskákali snad všichni nově nasazení kapři a při zpětném pádu se smíchy plácali do břicha. Kachny, vyhřadované na stavidle, úžasem spadly jedna po druhé dolů do proudu pod ním a cachtaly se tam a vsadila bych se, že u toho kroutili hlavičkami. Svou chytací pozici opustila i volavka. Cestu mi křížily myši, užovky, slepýši, dokonce i hlemýždi. Ze své nory pod dubem u hráze vylezla dokonce i nutrií rodinka a provokativně se přede mnou koupali, potápěli, zatímco jejich mamka chystala snídani z darů porybného. Zato srnci a zajíci, kteří se běžně pasou na louce, u které parkuji, byli tentokrát dobře schovaní a házeli na procházku v takovém počasí bobek. Zkrátka zvěst o tom prapodivném lidském tvoru, co místo nedělní siesty funí a trpí, nenechala jediného obyvatele rybníka v klidu. Vlastně moji první fanoušci.
Domů jsem dorazila mokrá, unavená, ale spokojená s pocitem, že další mýtus ve mně (nikdy se nebudu takhle ztrapňovat) je pokořen.
Už se těším na tu spoustu dobrot na nadcházející rodinné oslavě.
Dáša Stárková
Ne, maminko, tyhle boty mi nekupuj
slyším přes regál prodejny s obuví. A nechtěně slyším i přemlouvání maminky. Argumenty jako kvalitní podrážka, nepromokavé, užiješ je. A současně i téměř plačtivé odmlouvání čerstvě vyčáplého náctiletého syna. A zažívám deja vu
Dáša Stárková
Vnesme advent i do výběru prezidenta
Ve svém předchozím blogu jsem vyjádřila zklamání nad DN, ale současně opakuji, že ji zvolím, bude-li ve druhém kole místo mého favorita. Nyní prosím. Pojďme nehanit protikandidáty a namísto toho chvalme svého favorita, vysvětlujme
Dáša Stárková
Proč v mých očích jediná skutečná kandidátka na prezidenta klesla
Aby bylo jasno, píši o paní Nerudové. Přiznávám, v době, kdy kandidaturu zvažovala, podporovala jsem ji. Imponovala mi představa, že bychom měli prezidentku, jako na Slovensku, dámu, která by důstojně reprezentovala naši zemi.
Dáša Stárková
Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem
Kovidová epidemie zaplať Bůh zažehnána, restrikce pominuly, život se navrací do starých kolejí. Bohužel do těch starých. Tatam se poděla ohleduplnost, na to, co životy chránilo, je považováno za omezení, jejich nositelé za exoty.
Dáša Stárková
Dušičkové pošli to dál aneb je to o lidech
Nepatřím mezi příkladné návštěvníky míst odpočinku mých předků. Nežiji poblíž žádného z nich, a tak často hřbitovy navštěvuji spontánně, nepřipravená. Místo toho vzpomínám a komunikuji s nimi při každém zapálení svíčky,
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Univerzita začala s podmínečným vylučováním studentů, kteří neukončili protesty
Kolumbijská univerzita v New York City začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do...
Vedení TOP 09 jedná o ministrovi. Dorazil Tuleja, pozice ve vládě ho zajímá
Vedení TOP 09 rozhoduje o kandidátovi na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Helenu...
Při přestřelce s hledaným mužem v USA zemřeli tři policisté
Život tří policistů si vyžádala přestřelka s hledaným mužem, která se odehrála v pondělí v...
V Kaprunu zemřel šestašedesátiletý Čech. Na sjezdovce se srazil s dalším lyžařem
Při lyžování v rakouském horském středisku Kaprun zahynul v pondělí 66letý Čech. Nepřežil čelní...
Pronájem kanceláře 56 m2, Praha 5-Smíchov, ul. Holečkova, 3. NP, výtah, klimatizace, parkování, rece
Holečkova, Praha 5 - Smíchov
11 500 Kč/měsíc
- Počet článků 334
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1785x