My máme letos taky "první" kroky. Nejstarší dcera maturuje a jde na VŠ, prostřední chlapeček jde do 1. třídy a nejmenší holčička jde už do předškoláčků.Letí to hrozně.

Ale smutno je i těm prckům, nemyslete si.Syneček prohlásil, že ve školce zůstane a nějak se nám nedařilo mu vysvětlit, že už nemůže

broučci. Když byl můj nejstarší syn asi 4-letý, přišel si poplakat, že už není můj chlapeček... tak jsem ho ujistila, že bude vždycky můj chlapeček, i až on bude dědeček a já o 24 let starší babička. A nejlepší na tom bude, že si oba uděláme kakao ....

Svanda bude, žádné strachy...:-)))

Neboj, švandy si užiješ ještě vrchovatě: školka, škola, puberta... Vždyť už to znáš, ale stejně, dvakrát nevstoupíš do jedné řeky.

Bude to nové a bude to fajn :-)

Dášo, krásné vyznání

... a ja uz podle perexu chtel gratulovat k dalsimu sígrovi.... ale krasna vzpominka. jen takovy preju, Daso

.... ... nezažil jsem v poslední době hezčí pocit, než když se na mém dědkovském klíně uvelebil můj čtyřletý vnouček a po mém sáhodlouhém filozofickém projevu, snažícím se mu předat něco z přehršle mých životních zkušeností, bohorovně prohlásil:,,ale dědo - takhle to přece není" .

Strašně to letí, Dášo. Tak ať se malému ve školce daří

Ano, bude švanda, malý mužíček začal svoji cestu do světa na zkušenou..., ale ještě to není naostro

No Dášo, a pak to přijde, kdy Tě ten rytíř - který bude o hlavu větší než Ty - obejme okolo ramen a řekne: " Ale mami, už se o mně tolik neboj"....

Ale až ten rytíř pojede autem přes noc třeba do Chorvatska, bude polomrtvá strachy, aby dojel v pořádku.