Smutný obrázek naší společnosti

Naštěstí není jen takový. Ale trend lhostejnosti a nevšímavosti je u nás asi dost silný a až příliš viditelný. Když (mediálně známý) kněz v kázání připomene slova evangelia o pomoci bližnímu v nouzi, zuří pomalu celá republika. To je skutečná vizitka, jak na tom jsme

Můj kamarád upadl při projížďce na kole. Měl takové zranění, že nemohl vstát, ani mluvit. NĚKOLIK HODIN kolem něj projížděli lidé na kolech a nepomohli mu.

Dášo, je to sice blbé, ale ten pán měl dneska prostě hrozitánskou smůlu, že upadl před pražským hlavním nádražím. Upřímně - jak jsem matka světa, tam bych si ho nevšimla ani omylem. Lavičky jsou pořád obsazené "lidém všelikým" a kdykoliv jedu do Prahy, prosvištím kolem, aniž bych odlepila oči od svého směru cesty. V případě očního kontaktu totiž dochází k žádosti o peníze téměř okamžitě.

Nevím, kdy jsi tam byla naposledy, ale fakt to není místo, kde by ses rozhlížela a prohlížela lidi, pokud nejsi terénní sociální pracovník.

No, to je smůla...tam totiž skutečně nejen žádosti o peníze, ale i fyzický kontakt a člověk může dostat tuberu apod. O to větší výzva pro nás pro všechny k ještě větší selektivní pozornosti, která v tomto místě není jednoduchá. Ale v čase horka se asi nabízí, abychom na to pamatovali i u bezdomovců. Pokud by člověk takového něco viděl, asi se vyplatí zastavit někoho dalšího hned, zavolat do prostoru a udělat si mezi bezďáči prostor...

Naštěstí jsem ve větším procentu se setkala s tím, že lidé už někomu pomáhali. Párkrát pomáhala já. Pokud bych měla zmínit situaci, kdy lidé nevěděli, co dělat, tak to bylo, když starý pán, který jel na docela prázdném eskalátoru nahoru, upadl. Nikoho nenapadlo zastavit eskalátor a vyběhnout za ním. Musela jsem na lidi zakřičet. Vyběhli dva cizinci a začali ho ale vláčet nahoru po schodech, pán hekal. Utíkala jsem za nimi, zbavila pána zachránců, pevně ho chytla a zavolala dolů na lidi, aby pustili eskalátor. Vyvezla jsem ho nahoru a zavolala záchranku. Předala ho do péče služby, mohl si i důstojně a pohodlně sednout do kabinky. Nebyl tak zraněný, že by hrozilo pohnutí páteře, takže jsem si to mohla dovolit. V opačném případě bych ho nechala na místě (ale po vláčení po schodech je to otázka) a volala záchranku.

Paní Stárková, důležité připomenutí všímavosti, ale v článku mícháte jablka s hruškami. Stát má povinnost chránit svoje hranice a to není nezdravý nacionalismus. Xenofobie proti integrovaným spoluobčanům není na místě. Tu mohou ale dělat i lidi, kteří pomůžou na ulici a naopak lidé, kteří jsou tolerantní, ale pasivní, nemusí na ulici pomoci. Vidím to, když učím první pomoc ve škole, jak děti různě reagují. A to i když jsou zkoušeni na známky a herci velmi dobře hrají, celá atmosféra je autentická. Někdo to má jako automat, někdo se to musí učit a někdo by i pomohl, ale nevšimne si...zvláště v horku. Jiní reagují nesmyslně a jiní se tak moc bojí nákazy...ZKUSTE PROSÍM DO KOMENTÁŘE ČI DO ČLÁNKU DOPLNIT- POPSAT KONKRÉTNÍ PRŮBĚH SITUACE, AŤ SE Z TOHO MŮŽEME POUČIT. Pokud třeba jdu po Karlově Mostě proti slunci v horku, dokážu si představit, že bych zraněného minula...ale mohl to být jiný případ. Nebo to vypadá, že se už o člověka někdo stará a jen stojí dav čumilů.

Nezlobte se ale tohle je několikátý váš blog kdy se pohoršujete nad sobeckými bezohlednými spoluobčany ale sama klidně zaparkujete bez dítěte na místěn vyhrazeném pro auta s dětmi a potom napíšete ublížený blog o tom jak se vás dotklo že vám to někdo oprávněný toto místo používat vytknul.....

Prostě na sebe máte jiný ,metr ale cítíte se lepší když se pohoršíte nad těmi ostatními....

Prostě "správňačka".

( a abych se vyhnula lacinému černobílému odsudku zejména Vokouna - nersouhlasí se "správňačkou" tak je sobecká a bezohledná - nejsem. na charitu přispívám penězi i činy, nejen na lidi ale i na zvířata včetně výcviku vodících psů)

A co se týká těch utonulých dětí zmíněných v diskusi - jako člověk z oboru ( a mám za sebou několik let dobrovolné bezplatné ovšem na kvalifikaci náročné práce ve Vodní záchranné službě) mohu zodpovědně říct že pokud sama matka neumí plavat a hodí dítě do vody s nafukovacím kruhem (z hlediska bezpečnosti absolutně nejpitomější pomůcka) je vinna především ona.

A myslím že mohla pobíhat po břehu jak chtěla, ty děti byly pod hladinou a nebyly vidět...což znamená že si sama všimla dost pozdě.

Díky za postřeh k plavání. Možná ne všechny matky tuší. Osobně nejsem velký plavec a tak synovce nechávám plavat jen tam, kde dostačí. Když chtěl skákat do hloubky, zkusila jsem si, jak je bazén hluboký a že jsem schopna doplavat i na dno, kdyby náhodou nastal malér. Skákal kousek ode mě ve vnitřním bazénu a na druhou stranu tak, aby mi neskočil na hlavu. Máte k tomu nějaké výhrady? Máte ještě nějaká jiná doporučení k hlídání dětí při koupání, co třeba nemusíme znát?

Nechat kohokoli v ohrožení života bez pomoci je svinstvo.

Říkat, že takoví jsou holt Češi, nechají někoho ležet a nepomůžou, je svinstvo.

A protože už jsem pár vašich demagogických článků prolétla, víc nemá smysl psát. Život je krásný a je na světě tolik báječných věcí, kterými se v podvečer horkého dne zabavit, než hádat se s někým, kdo nemá vůli pochopit.

Hezký letní večer

J

Pardon - melo být plus...

Bude to už tak padesát let, co jsem to četl o Američanech. Ležícího člověka obcházeli obloukem z různých obav a Rudé právo to připisovali kapitalistické výchově. Faktem je, že tehdejší Češi by se chovali lidštěji. Nebylo tehdy zvykem polehávat po chodnících, jako je tomu dnes.

no a taky nebyl AIDS, spousty podivných individuí povalujících se v parcích na lavičkách (na které si úplně stejně sedne člověk, kterému je špatně, takže pak nevíte, kdo je kdo) prolezlých žloutenkami, tuberou, svrabem a bůh ví čím ještě.... Je to běs. Dneska jsem ve špitále "zachraňovala" hroutící se trosku. Ukázalo se, že jde o taktický manévr, jak ze mě začít tahat peníze "na vlak do Olomouce" (kam dotyčný s vysokou pravděpodobností nikdy nepojede, ale peníze na "jízdné" sháněl). Nic mu nebylo, ale v tom vedru jsem mu přece jen přispěla. Snad si kromě chlastu koupil aspoň rohlík a balenou vodu.

Jestli chcete třetí případ, tak matky utonulých chlapců na Lhotě marně prosily o pomoc, protože byly Vietnamky.

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/svedci-tragicke-smrti-chlapcu-kritizuji-areal-za-pristup-k-z/r~43786294971c11e89271ac1f6b220ee8/

.

Hranice mezi dobrem a zlem prostupuje nejen každým národem, ale každým člověkem. Postoj k migraci by měl být založen na realismu ve všech rovinách.

tak to je ještě šílenější, to jsem netušila

Jestliže je lidem 20 let vtloukáno do hlavy, že stát se o vše postará, jestliže 20 let vidí, jak za dobrou vůli mohou skončit ve vězení, jestliže stát i prosazování práva se vůči občanovi chová stejně/hůře jako za Rakousko-Uherska tak se nedivte, že se lidé přizpůsobili a košile je jim bližší než kabát.

Volala jste někdy 112? Nikomu to nepřeji, ale je to opravdy velká zkušenost ke ztrátě iluzí.

Volala jsem 112, 158 i 155. Je to o nervy, ale když chcete, domluvíte se. Dokonce jsem člověka, zmateného, dehydrovaného a krvácejícího, který i s kanylou utekl z nemocnice, do nemocnice odváděla a na jiného po té předchozí skutečnosti jsem si už volala PČR, byli nesmírně vstřícní. Je mi líto, že Vy máte zjevně zkušenost opačnou.