Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Paní Stárková, máte skutečně ověřeno, že Vaše maminka přišla o dítě v důsledku černobylské havárie? Už jenom ta Vaše informace, že nad Ještědem visel nějaký viditelný mrak, se nezakládá na pravdě. :-/Ten radioaktivní mrak byl totiž neviditelný... A moje vzpomínka? Měla jsem tehdy kolem čtyřicítky a pracovala jsem v napajedelské Fatře. Do práce jsem jezdila autobusem, vstávala jsem pravidelně v pět hodin ráno, a hned jsem si v kuchyni pouštěla zprávy. Tehdy, v těch pět hodin, v brněnském rozhlase hlásili, že v atomové elektrárně Černobylu došlo k jaderné havárii... :-/ Hned jak jsem přijela do továrny, zavolala jsem mému kolegovi, Ing. J. S., který byl ekonomem TO , a řekla mu o tom. Podivil se že o tom slyší po prve - a řekl, že je to velmi vážná věc... V pozdějších zprávách již o tom český rozhlas vůbec neinformoval (tajili to), o jaderné havárii hovořili až v příštích dnech. Tehdejší hlavní hygienička ubezpečovala občany, že nebudou nijak postiženi, neviditelný atomový mrak prý přeletěl přes naši republiku a stočil se směrem na jih. V tom měla pravdu. Manžel (strojní ing.), který byl tehdy pracovně v Itálii, byl po návratu informovanější než já. Dozvěděl se tam, že radioaktivní mrak přeletěl naše území a stočil se skutečně směrem na jih, do Itálie. Tamější obyvatelé byli varováni, aby nekupovali na trhu zeleninu (zejména rajčata), která by mohla být kontaminována. A také tu zeleninu na trzích likvidovali. Že by se něco podobného dělo u nás nevím, i když jsme byli později ubezpečováni, že i naše potraviny v důsledku černobylské havárie podléhají přísné kontrole. Ještě si vzpomínám, že v ty dny svítilo slunce a střídavě drobně pršelo - takový ten májový deštík. To je moje vzpomínka na ty dubnové dny před 33 lety. :-(

4 0
možnosti
DS

Paní Pantlíková, vysvětluji níže, pod panem Zelinkou. Ten dokument nemohu dohledat, ale samotnou mě zaskočilo, že tam to potvrzení padlo.

0 0
možnosti
Foto

Dášo, napsala jsi to moc krásně. Až se srdce svírá, jak smutný příběh to je.

2 0
možnosti
VZ

Nevím co k tomu říci. Jakožto člověk, který v rámci své profese musel nasát aj určité penzum znalostí o dozimetrii a ochraně před ionizujícím zářením mám z podobných textů hodně rozporuplné pocity. Co si myslet o větě "ten mrak nad námi je hrozně divný"? Žádné hrozně divné mraky tehdy nad naším územím neputovaly. Dokonce ani té radiace jsme tolik neschytali. Dvě dekády předtím - před dohodou o zákazu povrchových a atmosférických zkoušek - to bylo v rámci jaderné a později i termojaderné kanonády supervelmocí mnohdy na vyšších úrovních a všechny to nechávalo v klidu.

3 1
možnosti
Foto

No je to blábol. V důsledku výskytu jakéhosi mraku z ničeho nic došlo k předčasnému porodu. To je vliv přímo nadpřirozený. Následně se dozvídáme o zánětu pobřišnice, z čehož je zřejmé, že důvodem předčasného porodu byla zřejmě infekce (která tehdy eště nezasahovala onu pobřišnici). K tomu ty nesmysly o tom že "nesmí porodit".... zakázat rodit prostě nelze (lze se pokusit prodloužit předčasně končící těhotenství, a to kvůli tomu, aby plod měl větší šanci dozrát a tedy přežít..... ovšem podařit se to nemusí). Jakýkoliv mrak, byť obsahoval radioaktivní látky, nemůže způsobit okamžitý předčasný porod. Pokud by došlo k zasažení organismu ionozujícím zářením v nebezpečné dávce, projevilo by se to primárně úplně jinak než předčasným porodem - viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Akutn%C3%AD_radia%C4%8Dn%C3%AD_syndrom. V úvahu nepřichází ani teratogenní působení radiace (tedy vznik nějaké fatální mutace genů), protože v šestém měsíci jsou všechny orgány plodu už plně vyvinuté.

Takhle to holt dopadá, když se lidé, kteří tomu vůbec nerozumějí, k něčemu upnou (patrně aby se vyvinili z něčeho jiného).

Úmrtí v rodině je samozřejmě vždy politováníhodnou tragédií, ovšem nepravňuje k šíření bludů.

3 0
možnosti
Foto

J30a11n66a 29M32a93j48o91v56á

27. 4. 2019 22:09

Zrovna jsem maturovala...

a...V....

0 0
možnosti
Foto

Dášo, i mně, kterému tehdy bylo pouhých 13, se při čtení zastavilo srdce.

2 0
možnosti
Foto

Moc smutná vzpomínka...V

5 0
možnosti
Foto

Dášo....nelze nic napsat...V

4 0
možnosti
DV

D80a12v21i98d 60V32l45k

27. 4. 2019 18:36

To je hrozný příběh;-(

7 1
možnosti
DS

nějak to muselo ven, Davi. A teď se mi moc ulevilo, protože maminka, nejen, že se nezlobí, ale psala mi, že se jí ulevilo, když ty vzpomínky, co nosí celé roky v sobě, vidí napsané.

3 0
možnosti
  • Počet článků 334
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1785x
Jsem máma 3 dětí dvou generací. Chci psát o všem, co mne přiměje k zamyšlení, nadchne či rozhořčí. Jsem učitelka i věčný student. Miluji svou rodinu.