Paní Stárková podle mě jste to celé vystihla. Problém je v tom, že smrt se přestává brát jako přirozená součást života. Patří k člověku a je to jediná jistota, kterou každý má. Spousta lidí žije tak, jako by byli nesmrtelní a posuzuje podle toho i své okolí. Možná, že smrt pana Gotta jim připomněla, že nesmrtelnost existuje jen v pohádkách. Jinak mladou generaci pan Gott skoro nezajímá, a i kdyby ano, nešílí tak jak mnozí jejich rodiče. Pohřeb je podle mě vždy záležitostí rodiny a nejbližších, tj. přátel, kolegů a kamarádů. Proto opravdový fanoušek, který jede na pohřeb by si měl položit otázku. Proč tam jedu? Proto abych podpořil jeho rodinu, kterou neznám nebo proto abych byl zajímavý pro své okolí a uspokojil své ego? Hezký den přeji a děkuji za článek

Myslím si to samé.

V pohodě, ale proč nesouhlasíte s tím, že je Kája populárnější než kdejaký státník či prezident ? Nejsem skalní fanda, ale Káju jsem měl 1000x raději, něž Zemana, Andreje, Fialu, Kalouska, Trumpa, Putina, Merkelovou, Kima či Macrona dohromady.

To snad každý .

Mám to podobně. Písničky i K.G. samého mám ráda, ale nejsem jeho blízká osoba, abych se drala na jeho pohřeb. A ta hysterie a předhánění se v okázalých návrzích kdekoho je nedůstojná.

Ivanko, souhlas, také tak. Zádušní mši za Karla Gotta ve Svatovítské katedrále jsem ale sledovala, protože mě jako nekatoličku zajímalo, jak taková zádušní mše vypadá, jaký je její průběh, hudba a písně, které tam zazněly. A pak - zajímá mě vnitřní prostor naší nejkrásnější gotické katedrály - nebydlím v Praze, nemám možnost Prahu často navštěvovat. Zádušní mši za Karla Gotta jsem sledovala s rozžehnutou svíčkou na stole - a nelituji toho. Byl to nádherný, povznášející zážitek.

Děsí mne, když se z posledního rozloučení, které by spíše mělo být důstojné a pietní, dělá monstrakce, která už svými rozměry asi začíná být ...ehm...trapná. Myslím, že z toho pozůstalí už musí být unavení. Je mi jich líto.

Ivana Gottová udělala to nejlepší, co mohla, když hned odjela s dětmi do neznáma. Věděla, co se strhne.

Daso, napsala jsi to moc hezky a citlive.

Jedu v pátek do Brna z Hlaváku a už teď se děsím toho narvaného metra.

Jizdenku z Lb do Prahy jsem sehnala taktak, bylo poslední místo.

OK, Dášo.

Možná nejlepší článek na toto téma

Zařekl jsem se, že k úmrtí Karla Gotta nensapíšu ani čárku ani v blogu ani v dsikusích (dtto ke Gretě), ale musím to porušit, protože Vy jste vyjádřila naprosto přesně, jak to cítím i já, a proto Vám chci za Váš článek moc poděkovat. A velká karma.

Mám to podobně

Také nechápu tu hysterii kolem úmrtí popového zpěváka. Ano, měl skvělý hlas, ano, neměl manýry superstar, ale pořád to byl popový zpěvák.

Takovej velkej elaborát... a při psaní jste pořád myslela na koho? Aha, na Karla Gotta